Musicalnet.cz

  • Zvětšit velikost písma
  • Výchozí velikost písma
  • Zmenšit velikost písma
Creative Commons License
Email Tisk

Johanka „tafantastická“ versus „kalichovská“

Lucka Bílá jako Johanka v Ta Fantastice v roce 2000Jako většina fanoušků původní Johanky z Arku z divadla Ta Fantastika jsem i já s napjatým očekáváním sledovala přípravy v divadle Kalich. Jak jeden z kultovních českých muzikálů dopadne na scéně jiného divadla a bez Lucie Bílé, které role Johanky vynesla Thálii? Během obou premiér jistě většina lidí pojetí Kalichu srovnávala s Ta Fantastikou. V našem článků vám přinášíme jeden z mnoha pohledů.

Většina fanoušků Johanky z Ta Fantastiky jistě kvitovala s povděkem, že většina realizačního týmu původní Johanky zůstala i v Kalichu. A podařilo se zachovat i velkou část původního obsazení. 14. a 15. září měla pak Johanka z Arku svou obnovenou premiéru. O tom, jak premiéry proběhly jste si mohli přečíst v článcích mých kolegyň. Úkolem tohoto článku je pak přinést souhrn toho, jak moc se Johanka změnila či nezměnila v Kalichu.

HuTy jsi ten déšť v podání Kamila Střihavky a Lucie Bílédba a texty

Co se týče hudby Ondřeje Soukupa, největším kladem nového nastudování je bezesporu živý orchestr umístěný na balkoně divadla. Mini-orchestr složený z hráčů na bicí, klávesy, kytaru a cello je doplňován nahraným základem. Ondřej Soukup do nové nahrávky doplnil dechové nástroje, jejichž zvuku si na nahrávce ale laik dost těžko všimne. Nejsem si jista sborovými zpěvy (např. vokální podkres u začátku "Láska je bůh"), které se mi zdají stejné jako v Ta Fantastice. Překvapením pro mě bylo použití úryvku písně „Money“ skupiny Pink Floyd, který hraje poté, co skončí dražba o Johanku. Bohužel si již nepamatuji, zda toto bylo použito i v původní inscenaci.

Narozdíl od Ondřeje Soukupa Gábina Osvaldová nedělala žádné úpravy libreta a zřejmě by to bylo pouze k horšímu. Pouze text Operátora si někteří herci upravují dle svého a nedrží se striktně toho, jak to Gábina napsala.

Režie

Johanka v Kalichu je vystavěna na původní režii Jozefa Bednárika. O nové nastudování se pAť žije král, ať žije Francie, ve jménu božím zvítězíme…ostaral Lubomír Fritz. Kalichovská Johanka je pak vrácena téměř kompletně do historie, zmizely počítače, které si pamatujeme z Ta Fantastiky. Johanky se nedočkáme jako náboženské fanatičky, ale jako dívky zmítané osudem, který jí byl předurčen.

Minusem je podle mě zredukování company o jednoho člena a tak je Johančina družina poněkud malá. A také mi vadí, že v jedné pasáži v královském paláci „zpívá“ jedna z tanečnic, ačkoli je jasně vidět, že jde o playback. Píseň „Kat“ pak byla přesunuta po upálení a teprve po ní následuje poslední Johančina píseň „Spáso duše mé“. Pro mě je tato změna jednoznačné plus, protože divák tak nepřijde o velké finále, kterým je "zjevení" Johančiny čisté duše. Dle mého osobního názoru lze v novém nastudování nalézt důvod toho, proč Johanka v druhé půli „neslyší hlasy“. A tím důvodem je to, že podlehla La Hirovi. Byl to režijní záměr? Nebo jen to jen můj pocit?

ChoreografieIgor Kolva jako Smrt

Choreograf představení Martin Pešek je také jedním z členům původního realizačního týmu. Největší změnou je spojení původní role Anděla a Smrti, které v původní verzi hrál Jan Révai a Igor Kolva. V nové iscenaci pak zůstal jen Igor Kolva jako Smrt, v některých scénách také jako Anděl. Ženské taneční role zůstaly nezměněny, stále je tu menší taneční role duše Johanky a velká role Války. Jelikož nejsem expertem na choreografii a tanec obecně, nehodlám se pouštět do rozborů, ale mě jako tanečnímu "laikovi" přišla choreografie více méně stejná jako v původní inscenaci.

Scéna a projekce

Nejmarkantnějším rozdílem mezi pojetím Johanky v Kalichu a v Ta Fantastice je rozhodně náRadka Špáňová jako Johanka, v popředí král Jan Apolenářvrh scény. Divadlo Kalich je větší a tak tu lze lépe využít nápadů Martina Hrušky, který postavil scénu ve stylu gotiky, kde se de facto nemění kulisy, ale pouze se použitím dvojité projekce a zadního plátna mění prostředí. Právě barevné tapety, které představují královský palác s obrazy a freskami, dále pak znároznění katedrály v Remeši jsou velmi zajímavým osvěžením. Projekce se pak promítají jak na zadní plátno, tak na přední oponu, která se může roztáhnout, když je potřeba využít plnou plochu jeviště.

Z původní inscenace pak zůstala dřevěná skládačka ve tvaru Francie, nezbytná Johančina standarta s Božím okem a její meč a kříž. Režie pak využívá celé plochy jeviště, na levé straně z pohledu diváka je umístěn velký kříž, který představuje kapli a na pravé straně je portál ve tvaru dveří a malé schůdky, které pak nahrazují balkony, kterých se využívalo v Ta Fantastice.

Byly vypraKdo je ten bledý chlapec s tím uhýbavým pohledem…covány úplně nové projekce, které vhodně doplňují nebo dovysvětlují děj. Stejně jako v Ta Fantastice na nich Operátor publiku ukazuje, kde se nachází Johančina rodná vesnice, jak postupuje v bitvách. Stejně tak zůstaly zachovány datace bitev a důležitých událostí. Vizuálně propracované jsou projekce Johančiných cest do bitev nebo do míst důležitých událostí, velmi realistické jsou pak projekce bitev, kde se skutečně bijí rytíři. Trochu zbytečná je pak projekce dražby o Johanku nebo někdy nadbytečné zvukové efekty hromů a bouří.

Kostýmy

Původní kostýmy Ludmily Várossové zůstaly de facto zachovány a barevnost a styl jim dodal Roman Šolc, jehož není třeba muzikálovým fanouškům dlouze představovat. I díky němu již krále snadno odlišíme od dvořana. Kostýmy Johanky, company a La Hira zůstaly více méně zachovány stejné. Zůstal zachován šedo-hnědý záklSwingové v akci - Radka Špáňová jako Johanka a František Pytloun jako La Hire na generální zkoušcead všech kostýmů vesničanů a zlato-modré kostýmy šlechty.

Představitelé

Porovnávat jednotlivé alternace není nikdy lehké a je to každého subjektivní věc. V Kalichu vsadili na kombinaci osvědčených jmen ze staré verze v Ta Fantastice a na nové objevy.

Company/svatí

Jak jsem se již zmínila, company byla v nové inscenaci zeštíhlena o jednoho člena a tak se tu kromě představitelů svatých objevuje jen Francois/farář, arcibiskup/pobočník a Beaudricourt/Tremouille. V hromadných scénách je pak doplňují tanečníci Smrti a Války. V roli faráře a člena company se střídají Michal Pleskot a Antonín Moravec. Ani u jednoho z nich díky rozsahu role nelze říci, že by je někdo srovnával s Lukášem Kumprichtem z původní verze. Ačkoli mě osobně se Lukášův hlas velmi líbí.Na jevišti se odehrávají i pěvecké bitvy…

Sv. Kateřina – co říct k Renátě Podlipské. Zopakovala si svou roli z Ta Fantastiky a deset let nijak neubralo na jejím talentu. Je prostě majitelkou krásného hlasu a její přítomnost na jevišti je balzámem pro uši. Martinu Pártlovou jsem v této toli zatím neměla možnost vidět.

Sv. Markéta – do role svaté Markéty byly nasazeny tři mladé dívky, Ivana Korolová, Hana Kadlecová a Radka Špáňová, která je také třetí záskok Johanky. Ivana a Radka, studentky pražské konzervatoře jsou pro většinu publika novými objevy, pro Radku Špáňovou pak jde o divadelní debut. Ze tří alternací se mě osobně nejvíce líbila Hana Kadlecová, ovšem opět díky rozsahu role lze jen těžko objektivně zhodnotit, kdo je lepPetr Dopita jako Katší.

Archanděl Michael – pro Laco Hudce premiéra v Kalichu, pro Františka Pytlouna další z řady menších rolí v Kalichu. Ani jeden z nich nedosahuje andělského vzhledu dlouhovlasého blonďáka Marcela Jakubovie z TaFa, u Hudce mi opět vadil slovenský přízvuk, ačkoli v této inscenaci využil své taneční zkušenosti z Cats.

Arcibiskup - svou roli z Ta Fantastiky si zopakoval Petr Opava, který se zde střídá s Michaelem Kuběčkou, pro kterého je tato role muzikálovým debutem. Opava podává svůj standartní výkon, v roli arcibiskupa pak využije svůj hlasový fond. Ani Michaelu Kuběčkovi nečiní role potíže, protože je to také operní pěvec.

Beaudricourt/Trémouille/Kat – pro Petra Dopitu zopakování role z Ta Fantastiky, pro Richarda Tesaříka johankovský debut. Richard Tesařík je bohužel v této trojroli zklamáním. Pěvecky nedosahuje ani zdaleka kvalit Martina Pošty z původního nastudování nebo Petra Dopity. Jeho spíše komediální potenciál se role příliš nehodí, ale je třeba mu přičíst k dobru, že jeho podání písně Kata nesklouzlo do frašky, ale podařilo se mu zazpívat ji citlivě. Na Petru Dopitovi je desetiletý rozdíl mezi uváděními JRichard Tesařík na posledním z konkurzůohanky poznat snad jen v barvě vlasů. Je to především vynikající vokalista, u kterého se nezapře operní průprava. Ovšem i několik hereckých poloh své role zvládá se ctí a bravurou.

Operátor – v roli operátora se představují hned dva noví hráči. Pro Dalibora Gondíka je to premiéra v Johance, pro Zdeňka Podhůrského také, ale ne tak úplně. Byl osloven a dokonce nastudoval part Operátora do původní Johanky, nakonec tuto roli hraje až v Kalichu. Jediným navrátilcem z Ta Fantastiky je pak Vladimír Marek.

Dalibor Gondík je sice přesvědčivý jako průvodce a poměrně se mu daří vymanit se z role bavičeZdeněk Podhůrdký jako Operátor známého z televizních obrazovek, bohužel jeho pěvecký projev je spíš na úrovni „hereckého zpívání“ a celkově mě jeho pojetí role nenadchlo. Ke cti mu můžu přičíst to, že se stejně jako Zdeněk Podhůrský snažil odlišit od pojetí Vladimíra Marka. Zdeněk Podhůrský je pro mě velkým překvapením. I díky svému vzhledu a výrazné dikci se odlišuje od svých alternantů, do role si přidal i vlastní prvky (např. směšný falešný francouzský přízvuk). Pěvecky roli zvládá rozhodně lépe než Dalibor Gondík. Oba jsou především vynikající moderátoři, kteří si v Johance mohou svou výsostnou disciplínu trochu rozšířit.

Vladimír MaŠašek, arcibiskup a král se dohadují nad tím, zda jim Johanka pomůžerek je opět Vladimír Marek, dost těžko se k němu říká něco víc. Kdo měl rád jeho způsob ztvárnění Operátora, tomu se bude líbit i to, jak svou roli hraje v nové Johance.

Král – role krále je také jednou z těch, kde jsme se nedočkali od dob Ta Fantastiky žádných změn. Svou roli si zopakoval Vilém Čok a Jan Apolenář. Vilém Čok k roli krále přistupuje se svou typickou komediálností, vtípky a grimasami a vážnost od něj asi nikdo nečeká. U jeho pojetí se za ta léta nestala žádná výrazná změna. Jana Apolenáře jsem zatím v novém nastudování neviděla. Jako třetí alternace byl nasazen i Jan Kříž, který hraje Raimonda.

Raimond – role Raimonda je obsazena dvěma nováčky. Tím prvním je finalista soutěže X-factor OndOndřej Ruml je nový Raimondřej Ruml a tím druhý talentovaný mladý herec a jeden z účastníků Superstar, Jan Kříž. Ačkoli oba jsou širší veřejnosti známi spíše z účinkování v televizních soutěžích, nejsou na prknech úplnými nováčky. Ondřej Ruml dostal s rolí Raimonda příležitost se konečně ukázat. Ačkoli herecky trochu pokulhává, vnáší do role Raimona mladickou nerozvážnost a oproti Ta Fantastice vidíme v roli Raimona konečně dva mladíky. Ačkoli si mnozí řeknou, že Petr Muk je Petr Muk, musím přiznat, že sázka na dva mladé kluky se vyplatila. Honza Kříž, který už se na naší muzikálové scéně zabydlel, snad konečně rolí Raimonda ukáže širokému publiku, že má v sobě spoustu talentu. Jeho Raimond je rozzlobený, vyčítavý a hlavně zamilovaný kluk, který věrně následuje svou milovanou Johanku. Rumlův Raimond je oproti tomu spíše tápající v tom, co vlastně chce.

Drsný La Hire Jiří Zonyga a křehká Johanka Radka Špáňová na generální zkoušceLa Hire – pro navrátilce Kamila Střihavku vyrostl konkurent v podobně vítěze X-factoru Jiřího Zonygy. Role La Hira je pro něj výzva hlavně herecky. Se zpěvem se popral se ctí, i když kvalit Kamila Střihavky zatím nedosahuje. Jeho La Hire je velký drsňák a trochu mu chybí ta něha, kterou oplývá Kamil Střihavka, hlavně v „Ty jsi ten déšť.“ Hodnotit pak Střihavkův zpěv je zbytečné, kdo slyšel ví, že je to balzám pro uši a zdá se mi, že se od doby "staré" Johanky Kamil vylepšil i herecky.

Kolegyně, konkurentky i kamarádky - Lucia Šoralová a Bára BasikováJohanka neboli všichni versus Lucie Bílá

V naší muzikálové historii již nikdo Lucii Bílé neupře prvenství ve ztvárnění muzikálové Johanky. Cena Thálie je důkazem toho, že Johanka byla jedním z jejích vrcholů. Jakákoli adaptace tohoto muzikálu a jakákoli představitelka této role pak nese svou kůži na trh s tím, že jí budou srovnávat s Lucií Bílou. Obě současné představitelky si již vyzkoušely, jaké to je stát ve stínu Lucie Bílé jako její alternace v původní inscenaci. Jenže nyní je již Johanka v Ta Fantastice zapomenuta a máme tu staro-nové Johanky.

Lucia Šoralová – ačkoli je i tato drobná Slovenka od doby původní Johanky o deset let starší, nic to neubírá na jejím výkonu. S božím jménem na rtech na OrleansDíky své postavě a jemné tváři ztvárňuje Johanku jako křehkou dívku, zároveň i jako ženu bojovnici. Její Johanka je pak od počátku spíše prostou dívkou, vrženou do víru událostí, nežli světicí, za kterou jiní pokládají život. Její Johanka je tak věřící, pochybující, tápající, bojující, podléhající a hlavně milující ženou.

Herecky skvěle ztvárňuje momenty strachu, překvapení, naivity, potlačované touhy a konečného odevzdání. Lucia Šoralová jako Johanka ve španělském nastudováníJejí „zapalte hranici“ je pak vyvrcholením peripetie a završením osudu, se kterým se pokoušela bojovat. Pěvecky jí také není moc co vytknout. Lucia diváky zaujme skloubením herecké polohy a krásného zpěvu, že se člověk až diví, kde se to v ní bere. Už to není ta „malá Lucie Bílá“, která stojí ve stínu jiných, ale plnohodnotná Johanka, která Vás třeba dojme, třeba i rozpláče, ale nenechá Vás chladnými.

Bára Basiková – jeden z nejočekávanějších návratů se stal skutkem a Bára se slavně a slavnostně vrátila k roli Johanky. Ačkoli, částečně i díky věku, není v roli tak herecky přesvědčivá jako Lucia Šoralová, prostě ví, jak se tato role zpívá. Bára Basiková jako Johanka v obnoveném nastudováníV novém pojetí klade důraz na určité slabiky nebo slova a tvoří tak nové pojetí, které se rapidně odlišuje o toho, jaké známé od Lucie Bílé.

Basiková je především vynikající vokalistka s nádhernou barvou hlasu a role Johanky jí dává velký potenciál v tom, jak svoje kapacity využít. Herecky je pak její Johanka spíše silně veřící ženou, která svůj osud přijímá tak, jak ho vidí ve svých vizích a od svých svatých. Bára Basiková bojující jako Johanka s osudemJejí „zapalte hranici“ je pak výrazem zoufalé směsi pohrdání a zoufalství ženy, kterou opustil Bůh i milovaný muž. Johanka je prostě role, kde Bára dá vyniknout svým vynikajícím pěveckým kvalitám, které Vás přibijí do sedadla.

Celkový dojem

Inscenačnímu týmu „nové“ Johanky se velmi dobře podařilo přenést toto legendární představení z Ta Fantastiky do větších prostor divadla Kalich . Zachovali to, co měli diváci na „staré“ Johance tak rádi, obohatili ji o nové prvky a nové tváře. Jakékoli hodnocení je subjektivní, jako u všeho, kde neexistují objektivní měřítka. Ale mě osobně nová Johanka v Kalichu rozhodně nezklamala, ne li nadchla.

foto: Michal Škvor (Johanka v Ta Fantastice a v Kalichu)

Komentáře k článku

avatar Vladimír Marek
0
 
 
Dovolím si několik malých, faktických oprav:
1/ Část písně Money skupiny Pink Floyd byla i v TaFa.
2/ Texty operátora-moderátora s vyjímkou písňových textů nenapsala Gábina Osvaldová, leč autor libreta Jiří Hubač.
2/ I v TaFa za tanečnici zpívala zpěvačka.
3/ Anděl - Smrt byla vždy dvourole. Igor Kolva a Jan Revai se na jevišti nikdy nesetkali.
4/ Divadlo Kalich je mnohonásobně menší než velmi široké jeviště TaFa.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Veronika Brestanova
0
 
 
Pane Marku, dekuji za poznamky, vychazela jsem castecne ze svych vzpominek na TaFa a z DVDcka, fakt si to tak detailne nepamatuju, je to prece jen jiz par let...co se tyce velikosti jeviste, tak jsem taky netusila, me vzdycky prislo jeviste v TaFa mnohem mensi nez v Kalichu a to tam docela casto chodim :)

kazdopadne dekuji za poznatky, rozsirila jsem si obzor..btw. subjetivne se mi nejvic libi Vas Operator
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Vladimír Marek
0
 
 
Děkuji za chválu:)
To víte, když jeden odehraje přes 300 repris, zůstane mu to v hlavě přibetonováno.
Jeviště Fantastiky je opravdu o mnoho širší a hlubší než Kalich. To však nic nemění na mém dlouholetém pocitu,že Johanka z Arku je nejkrásnější český muzikál.
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
avatar Veronika Brestanova
0
 
 
S tim jevistem je to zajimave, holt to jako divak vidim jinak, kdyz jsem na nem nikdy nestala a ani o to nestojim(mam tremu)..

jinak nazor na muzikal obecne sdilim a diky za upresnujici komentare
* Jméno
* Mail
WWW
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
Přidat komentář
Storno
* Jméno
* Mail
WWW
Přidat komentář
Opište kód   
ChronoComments by Joomla Professional Solutions
 
Sdílej na Facebooku

Creative Commons

Creative Commons License
Photo & text by Michal Škvor & team Musicalnet.cz is licensed under a Creative Commons Attribution-Noncommercial-No Derivative Works 3.0 Unported License. Based on a work at www.musicalnet.cz

Certifikace

Tyto stránky jsou archivovány v systému Národní Knihovny v projektu

 STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR


Musicalnet.cz

Copyright © Michal Škvor & team, 2004 - 2024 pro Musicalnet.cz. Všechna práva vyhrazena. Fotografie ani články nelze používat na jiných webech bez písemného svolení autorů.
Joomla! je svobodný software šířen pod GNU/GPL licencí.