Po úspěšném muzikálu Golem autora Karla Svobody se platinové desky za více než 15.000 prodaných nosičů dočkalo i další dílo z producentské dílny Oldřicha Lichtenberga, muzikál Angelika. Ten toto ocenění získal po 8 měsících od své premiéry.
Pro slavnostní předání ocenění si zástupci Cleopatra Musical a Popron Music vybrali prostory opravdu pohádkové. V podvečer v pondělí 12. listopadu se s novináři a valnou většinou účinkujících, nejnovějšího broadwayského projektu Angelika, sešli v historickém Grand Hotelu Alchymist v podhradí Pražského hradu. Ten svou atmosférou přímo evokuje ono 17. století, tedy dobu francouzského krále Ludvíka XIV.
Pro blýskavou plaketu od vydavatelství Popron Music si na podium přišlo jak duo producentů Michal David a Oldřich Lichtenberg, tak i trojice představitelek hlavní role Angeliky Monika Absolonová, Dasha a Leona Machálková. Pánové vzdali dík všem, kteří se na tvorbě CD, potažmo celého muzikálu podíleli, dámy poděkovaly výbornému kolektivu a též divákům za neutuchající přízeň.
Producenti rovněž oznámili, že se posledního listopadu dostane na trh i DVD muzikálu Angelika. Jedná se o dvojdiskové vydání - se záznamem představení a s bonusovým diskem. Ačkoli tento produkt ještě není v oficiálně v prodeji, již nyní vydavatelství Popron eviduje na 7000 prodaných kusů.
Samotné slavnostní předání 3 platinových desek proběhlo poměrně rychle, a tak se všichni ocenění po pózování fotografům a poskytnutí rozhovorů novinářům přidali k ostatním přítomným a věnovali se připravenému rautu.
Rozhovor Monika Absolonová
Angeliku hraješ ráda, to je na tobě pokaždé vidět. Která část té Angeliky je ti bližší? Ta romantická, zamilovaná a nebo ta žena, která se rve o své štěstí?
Všechny, protože ta role má vývoj a to mě na tom baví. Vývoj máme my všichni v životě. Řekla bych to takhle - každá ta část je mi vlastně blízká. Akorát je to podle toho, jaké zažívám období. Když jsem šťastná, tak je mi pochopitelně bližší to, že je šťastná a když se peru, tak si řeknu, že to jako ona dám. Zpívá se to stejně jako jsem to měla u Kleopatry. To se nedá říct. Mně se to líbí celé. Líbí se mi vývoj té postavy, že se prostě může měnit. A já se to snažím dle svého nejlepšího vědomí a svědomí zahrát.
Máš nějakou svojí oblíbenou scénu v Angelice?
Ne. Jen někdy mám problematickou scénu a tou je začátek, kdy mám hrát tu nevinnou šestnáctiletou Angeliku. Někdy se třeba nevyspím dobře a mám takový hlubší hlas a tak ho při tom "… to na tatínkovo přání…" posadím výš a chodím po scéně tak, abych byla roztomilá. A snažím se to oddělit od té druhé části, kdy mám hlas normální nebo se ho naopak snažím položit níž.
V Angelice jsou znázorněné mimo jiné intriky, které král Ludvík XVI. a jeho poddaní v těch nejvyšších pozicích praktikovali. Nemyslíš si, že diváci chodí na představení proto, že je to téma normální, věčně zelené viz naše politika?
Rozhodně.
Co bys doporučila politikům, když sama prožíváš ten příběh plný intrik?
Já bych se k tomuto tématu nechtěla vyjadřovat. O mně je docela známo, že já politiku prostě nesleduji, nemám ji ráda. Teď jsem po dlouhé době viděla nějaký pořad a úplně jsem žasla, co všechno je možné. Měla jsem pocit, že spíše než vážnou a důstojnou politickou scénu mi to celé připomínalo frašku. Tak by asi bylo fajn, kdyby ji přestali hrát…
… a přešli na Angeliku…
… Přešli na vážné téma. Hlavně, bych byla ráda, aby to nebyla tragédie. Aby si nevybrali ani tragédii ani komedii, prostě aby tomu dali nějakou "normální" formu.
Díky za rozhovor.
Rozhovor Michal David
Mám u sebe Michala Davida, autora hudby několika muzikálů, které se uvádějí na Broadwayi. Ale začnu trošku jinak - třetina Prahy už navštívila Divadlo Broadway. Jaký z toho máš pocit?
Pocit z toho mám určitě dobrý. Myslím si, že je to hlavně tím, že Divadlo Broadway je na skvělém místě. Takže lidé, když se jdou podívat na nějaké představení, tak jsou zároveň ve městě a můžou si potom ještě zajít do nějaké vinárny nebo do pubíku. Je tu spousta krásných restaurací. A tím, že hrajeme od 18. a končíme kolem 21. hodiny, tak ti lidé potom mají ještě spoustu času si zajít někam na drink.
Muzikály Tři Mušketýři, Kleopatra, Angelika, Rebelové - to všechno jsou věci, na kterých jsi se nějakým způsobem autorsky podepsal. Kam chodíš pro inspiraci?
Tak pro nspiraci se nikam nechodí, inspirace buď přijde nebo nepřijde a je zhůry a já samozřejmě děkuji, že mi ty nápady zatím chodí. Je to taková věc, která se nedá ovlivnit. Buď máš dobrý den a pak ty nápady přijdou a nebo prostě celý den pracuješ a nic z tebe nevypadne. "I takové dny jsou… kdy rána za ranou… zas právě tebe najde…"
Vidím, že svá mladá léta nezapřeš… Nicméně myslel jsem spíš inspirace typu - přečtu si knížku - zaujme mě to nebo tak. I tohle pomáhá?
Určitě. Když mi to nejde, tak toho prostě nechám. Jdu se odreagovat - pustím si nějaký film nebo si eventuelně přečtu nějakou knížku nebo jdu na tenis. Prostě v každém případě se nezabývám muzikou, ani svojí prací, protože to nemá význam. Tlačit na pilu nejde. Počkám do druhého dne a většinou se to potom povede.
Monika nám tady všem sdělila jakým způsobem vznikla Angelika. Je známo, že se připravuje Mona Lisa. Máš také takový zvláštní způsob jejího vzniku?
Mona Lisa - do té já jsem byl přizván, to není můj projekt. Je to projekt Bohouše Josefa a já tam budu víceméně figurovat coby takový, jak bych to nazval, koordinátor nebo korigátor, který v podstatě bude mít supervizi nad celým tím projektem, co se týče té umělecké a hudební stránky. Bohouš Josef je velice nadaný člověk, který jednak umí dobře zpívat, jednak umí napsat i hezké věci. Myslím si, že tam nebude žádný problém a že mu maximálně pomůžu přidat trochu té hitovosti nebo určitým způsobem aranžmá, koncepty ve scénikách a tak.
Nepřipravuješ "The Best of Michal David Muzikálů z Broadwaye"?
To zatím nepřipravuji. Myslím si, že ještě tak dva roky počkám a pak teprve by se to mohlo zadařit. Co teď připravuji na příští rok, je takový zajímavý projekt s GoJou. Mé staré hity, staré písničky se budou přearanžovávat do symfonických verzí a bude to vlastně turné s 90 členným symfonický orchestrem, který bude prezentovat mojí muziku, moje písničky. Bude to v jiné formě než na jakou jsou lidé zvyklí na diskotékách a zároveň z toho bude vycházet jak CD tak i DVD.
Zmínil jsi převedení tvých původních melodií do symfonické verze. Jak se díváš na melodie, které jsou ti důvěrně známé, když jsou upraveny DJema pro dnešní diskotéky?
Některé se mi líbí, některé se mi nelíbí, protože někdy tam ty harmonie opravdu dost často nejsou až tak dobře zmapované. Třeba ve světě se to také tak dělá, že se občas harmonie změní - ale když se změní moc, tak ta písnička ztrácí na půvabu, ztrácí tu svoji charakteristiku. Takže ne vždycky jsem s tím spokojený. Ale někdy jsou ty výsledky samozřejmě i dobré výsledky, někdy se mi to líbí a já to tomu DJovi nebo tomu, kdo to upravuje i řeknu a třeba mu to i schválím do prodeje. Co se týče třeba zrovna těch symfonických verzí, tak tam si myslím, že to kvalita bude. Do těch symfonických změn to bude přearanžovávat Varhan Orchestrovič. Já jsem si něco podobného koupil nedávno od Antonia Vendittiho, italského zpěváka, kterého mám hodně rád, a u kterého jsem dokonce nazpíval jednu písničku "Krásná Domenika" a "Amici Mai", což je vlastně jedna z písniček, kterou máme na Damichi. On má také takový projekt - CD, které nahrál s bulharskou filharmonií. Tam jsem si vlastně ujasnil, jak by to mohlo vypadat. Že ty písničky, které dělám já, se klidně dají touto formou připravit a že to nemusí vůbec nudit.
Zmínil jsi spolupráci s GoJou, s kterou jsi měl rozjednaný projekt Diskopříběh - jak ten v této chvíli vypadá?
V téhle fázi vypadá jaksi neutrálně. Zatím nevíme termín, kdy by se v podstatě mohl uvést na trh, ani termín, kdy by se na tom mohlo začít dělat. V tuto chvíli nemáme žádný scénář, který by byl natolik dobrý, abychom se do toho pustili. Tím, že já jsem vytížený a že dělám spoustu jiných projektů, tak je tu velký problém s časem. Zatím skutečně nejsem schopný říct žádný jasný termín, kdy by tenhle projekt mohl vzniknout. Taky vůbec nevíme, jak se vlastně bude jmenovat, protože ani Děti ráje ani Diskopříběh zatím neprošli a v zásadě další jiný název v tuhle chvíli nemáme, takže uvidíme.
Prozradíš, co v oblasti muzikálů připravuješ jako svůj další autorský počin?
Já mám dvě taková želízka v ohni. Jednak je to ta zmiňovaná Mata Hari, kterou mám pořád v hlavě a která je velmi dobrým a tématicky zajímavým projektem, jednak mě Olda Lichtenberg nabídl zajímavé téma, středověk a tím je Kat Mydlář. Protože Kat Mydlář není jen katem jako takovým, ale je to i moc hezký milostný příběh, opírající se o mystiku. Zároveň je tam samozřejmě to období feudalismu a té tvrdé doby cítit. Myslím si, že to může být takový romanticko-tvrdý muzikál z malinko jiné doby než dělám. Já dělám rád historická témata, ale současnost mě taky docela baví, samozřejmě se ale musí najít něco zajímavého. Ale ten středověk určitě vůbec není špatný. Už jsem měl Kleopatru, která byla z doby Egypta 3000 let před Kristem, teď víceméně Tři Mušketýři a Angelika pomalu z podobného období, potom byli Rebelové z roku 68. Takže Mata Hari by byla první světová válka a Kat Mydlář středověk. Pořád jsou témata, která jsem nedělal.
Takže vlastně chybí už jen druhá světová válka…
Ale tu já nemám rád.
Děkuji za rozhovor.
Fotografie Michal Škvor, text Kateřina Klimešová, rozhovor Michal Škvor
Komentáře k článku