Kabaret: slovo, které když vyslovíte, vzpomenete si na krásnou Francii. A právě ve Francii kabaret našel největší uplatnění a šířil se dál do světa. Kabaret je malá scéna se zábavným, humoristickým, hudebním nebo tanečním programem, ke kterému často patří i různé skeče a šanson. Někdy býval taktéž označován jako šantán. V naší zemi předznamenal uměleckého předchůdce tzv. divadel malých forem a dalších kulturních zařízení (literární kavárna, společenský klub). A co se stane, když spojíme pojmy kabaret a divadlo? Kouzelná, zábavná show, podobná té, jako bylo představení Vražda za oponou. Pojďme si společně na tento muzikál, jenž měl v říjnu derniéru, připomenout.
Jak už název napovídá, jedná se o muzikál s detektivní zápletkou, zasazený do Ameriky. Je však o to zajímavější, že děj je divadlem na divadle. Příběh totiž začíná premiérou nastudovaného muzikálu Robin Hood. Neodehrává se však v pro nás známem prostředí za doby Richarda I., známého jako Lví srdce (v období křížových výprav), ale překvapivě v typicky americkém prostředí Divokého západu. Hned při úvodní děkovačce tohoto představení se stane první vražda nepříliš oblíbené hlavní hvězdy a celý soubor je rázem podezřelý. A jak už to u detektivek bývá, samozřejmě nezůstane jen u jedné vraždy. Na scéně se záhy objeví bostonský detektiv, nadporučík Frank Cioffi v podání Ondřeje Brzobohatého, který místo činu uzavře před okolním světem.
Vzhledem k tomu, že představení Robina Hooda bylo kritiky znehodnoceno, je úkolem tvůrčího týmu celé představení předělat. Zároveň je třeba najít v řadách účinkujících vraha, což však nebude mít nadporučík Cioffi vůbec lehké. Frank je hned od začátku uchvácen divadelním prostředím a naivní herečkou Niki Harris (Kora Lang). Dalším zamilovaným párem je Georgia Hendricks (Monika Absolonová) a Aaron Fox (Lumír Olšovský), kteří spolu s hlavní mužskou hvězdou Bobby Pepperem (Peter Strenáčik) tvoří jakýsi milostný trojúhelník. Georgia a Aaron zároveň reprezentují skladatelský tým představení, po rozhodnutí producentů a tvůrčího týmu je Georgia navíc obsazena i do hlavní role, jelikož dříve na divadle vystupovala. S přibývajícími komplikacemi a nárůstem vražd vzrůstá i napětí mezi postavami.
Pokud v muzikálu Robin Hood, jenž se naši protagonisté snaží dostat na česká „broadwayská“ prkna, budete hledat souvislý děj, načekáte se. Jediné, čeho se dočkáte, jsou na sobě nezávislé scény, které spíše doplňují vtipné prvky základní zápletky. Uvidíme nejen westernové prvky, Indiány, ale i putyky ve stylu Limonádového Joeho či kabaretních čísel. Dokonce se dočkáme i scén s námořníky a parodie na slavnou scénu z filmu Titanik. To vše by však bez hereckého nadání protagonistů utvořilo jen fádní kulisu. Frank se od začátku potýká nejen s cílem dopadnout viníka vraždy, ale díky svému zápalu pro umění, je také vtahován do děje a průběhu tvoření muzikálu. Uchvácen je jak divadelním prostředím, tak naivní herečkou Niki. A tak vedle nacházení důkazů sledujeme i vzájemné namlouvání hlavního milostného páru. Vyvrcholením je taneční vystoupení Franka a Niki alias Ginger a Freda, kdy se Frank snaží učit tančit.
V ději muzikálu najdeme jak vážné scény, tak i prvky grotesky. Již na začátku představení je to patrné na postavě Jessicy Cranshaw, ale i režiséra a Franka s Niki. Niki Harris si na začátku buď zamilujete, nebo ji budete až do konce nenávidět. Je to přesně ten typ naivního, upištěného třeštidla, které se snadno dostane do nezáviděníhodného problému (otisky na důkazech) a nebýt Franka, ostatní by ji v tom i nechali, jen aby se zbavili stínu viny. V podání Kory Lang je však natolik roztomilá, že jí nakonec přejete stejně to nejlepší. Postava režiséra, kterou ztvárnil Jaromír Dulava, je velmi vtipná, plná výrazných pohybů těla a tváře, ale i peprných výroků, jež ho staví do pozice jednoho z hlavních podezřelých. Jak popsat postavu Franka? Energetický a šarmantní detektiv s groteskními pohyby a mimikou. Na jevišti ho můžete vidět téměř neustále s neochvějným temperamentem a nápady. Kouzelná je pak scéna, kdy se Frank učí tančit. Dělat tak šílené kreace, aby to vypadalo, že je úplné nemehlo, nezvládne jen tak nikdo. Jablko zkrátka nepadlo daleko od stromu.
Veselých scén je tu však víc: Například když z lože režiséra vylézají nejen dvě ženy, ale také muž. Pro ty, kdo mají menší pochopení pro groteskní scény a milují tanec se nabízí výstup v baru, kdy Monika Absolonová předvede velmi temperamentní tanec, téměř jak z Moulin Rouge. Výkony herců celkově předčily mé očekávání. Kdo má rád propracované kostýmy různých módních stylů a pohlcují ho taneční scény, musel být představením nadšen.
Celkově byla Vražda za oponou velmi zdařilé dílo, plné skvělých hvězd jak v hereckém, tak pěveckém provedení. Spolu s živým orchestrem, dirigentem (Kryštof Marek), jenž mohl sám komentovat dění na jevišti, a s nepřehrávanými groteskními scénami to byl opět jiný, zajímavý a nevšední zážitek. K divadelnímu umění patří nejen holé naučení se scénáře a jeho přednes publiku. Vlasta Burian ve svém divadle velmi rád využíval improvizaci. V derniéře Vraždy za oponou se jich také několik podařilo a - klobouk dolů - herci je ustáli s noblesou, i když se neubránili mírnému úsměvu na rtech. Ondřej Brzobohatý zvládl svou roli po úrazu bezvadně a s přehledem.
V hlavních rolích se představili: Jaromír Dulava (režisér Christopher Belling), Ivana Chýlková (producentka Carmen Bernstein) s manželem Pavlem Novotným (Sidney Bernstein) a jejich dcerou Kateřina Šildová (Bambi Bernét). Divadelního kritika Daryla Gradyho si zahrál Milan Šteindler, v dalších rolích byli obsazeni: Rudolf Kubík (Johnny Harmon), Martin Sobotka (Oskar Shapiro), Jana Zenáhlíková (Jessica Cranshaw).
Komentáře k článku